Jarní řez jabloní
Proč řezat
Cílem každoročního prořezávání jabloní je nejen zlepšení plodnosti, ale také zdravotního stavu stromu, který jde ruku v ruce s bohatou úrodou. Jedině správně prosvětlená a tvarovaná koruna totiž může být spolehlivým zdrojem oblíbených jablek. Jestliže k tomuto pravidelnému průklestu nedochází, jabloň se rychle vyčerpává, což se ve výsledku podepisuje zejména na kvalitě úrody. Typickým znakem takového neprořezávaného stromu je potom nepravidelnost v plození a čím dál menší plody.
Kdy řezat
Jabloně řadíme mezi jádroviny, jejichž období zimního řezu všeobecně trvá od prosince až do dubna. Za hlavní a ideální měsíce se pak považuje především únor a březen. Při pozdějším termínu řezu jsou totiž vzhledem už k intenzivnějšímu růstu stromu spojeného s aktivním mízotokem ohroženy jeho zásobní látky i vitalita. Spíše než jednotlivými měsíci je však mnohem lepší se řídit aktuálním stavem počasí a hlavně teplotami. Ty by neměly příliš klesnout, zjednodušeně řečeno nemělo by mrznout. Nejlépe je řez provádět za suchého a bezmrazého počasí, protože v opačném případě jsou větve vlivem silného mrazu mnohem křehčí a rány po řezu mohou být kvůli nízkým teplotám nenávratně poškozeny.
Řez provádějte za bezmrazého a suchého počasí.
Co je potřeba vědět?
Způsob zimního řezu jabloní se odvíjí od vývojového cyklu daného stromu neboli jeho stáří. Zkrátka, jinak budeme řezat mladé jabloně cca do 5 let a jinak zase ty v plné plodnosti. Kromě toho záleží také na odrůdě, kterou pěstujeme, jelikož některé vyžadují zmlazení radikálnější a jiné naopak mírnější. Z tohoto důvodu je důležité si o námi pěstované odrůdě zjistit alespoň zběžné informace týkající se reakce na řez. Potom už stačí pouze znát pár základních pravidel a můžete se bez obav pustit do prořezávání.
Řez mladých jabloní
Nejdříve se zaměříme na jabloně v prvním vývojovém cyklu, který je typický bujným růstem a trváním okolo 5 let (přibližně 4 až 6 let). U mladých jabloní neprovádíme klasický udržovací a už vůbec ne zmlazovací řez, ale takzvaný řez výchovný, jehož cílem je založení optimální koruny. Ta by neměla být přehuštěná, ale pěkně světlá, a její základ by mělo tvořit několik pár základních a silných větví.
Takové koruny docílíme ponecháním pouze terminálního výhonu a přibližně 4 vedlejších větví. Princip tohoto řezu poté spočívá v každoročním zkracování, jak terminálního výhonu, tak i vybraných základních větví, které budou později vytvářet korunu. Terminální výhon by měl být po výchovném řezu přibližně o třetinu delší než vedlejší větve. Ty naopak zkracujeme podle toho, jak dobře se vyvíjejí. Takže u slabších větví provádíme řez hlouběji než u těch silnějších.
Důležité je, aby byl řez vždy veden na vnější pupen. Dále dbáme na udržení správného směru růstu základních větví (do tupého úhlu), zkracování obrostových větví (to jsou ty, které obrůstají hlavní větve, takže by nikdy neměly být delší) a rovněž nezapomínáme pokaždé odstranit přebytečné, poškozené či jinak konkurenční výhony, a to v oblasti větevního kroužku. Ten najdeme v místě rozvětvení a poznáme ho podle zvrásněné kůry. Řezné rány se díky takto dobře vedenému řezu krásně zacelí – vytvoří se hojivé pletivo (tzv. kalus).
Řez plodných jabloní
U již méně či více plodících jabloní provádíme především řez udržovací. Cílem udržovacího řezu je co nejdelší udržení plné plodnosti stromu i výborné zdravotní kondice a neustálé oddalování jeho vyčerpání a celkového stárnutí. V zásadě jde však pouze o to, abychom odstranili větve přestárlé, poškozené a napadené a prosvětlili, provzdušnili neboli ve zkratce zmladili korunu, čímž podpoříme další růst a plodnost. Zpravidla, kromě výše zmíněných neperspektivních větví, odstraňujeme výhony, které směřují nahoru nebo dolů i kolmo do koruny. Také ty mezi sebou se křížící a konkurenční (blízko sebe). Naopak ponecháváme větve vodorovné a směřující mírně šikmo nahoru. Řez vedeme na větevní kroužek nebo nad vnějším pupenem.
Ponecháváme všechny větve rostoucí vodorovně či mírně nahoru.